V srdci kontinentu je staré město, jeho ulice září do noci jako obrovský mnohobuněčný organismus s kapilárami ulic, systémem infrastruktury, kulisami domů, obchodů.

Zářící výlohy, non-stop a mramor a odlesky z neónů, svůdné a pulsující, přízraky nádvoří, chlad podzemních záhybů, kabely a potrubí, podhoubí ulic, betonové uzliny. Toto je průřez tělem města.

Tep jeho útrob a krev jeho dělníků. Stroj hučící do noci. Do tmy a krajiny. Mechanický dech nekonečné bdělosti…

“V opačné části haly je několik velkých dveří do různých chodeb, které do sebe vcucávají úředníky. Úředníků je nezměrné množství. Jsou to figurky. Všichni chtějí být první, náruživě do sebe strkají, předbíhají se a před jednotlivými dveřmi vznikají tlačenice. Síla desítek těl se přesouvá ve vlnách davem, který vypadá jak obrovitá morfující se měňavka zmítaná sama sebou, šlehá svými panožkami do jednotlivých chodeb a vylučuje do nich shluky postav. Toto odosobněné mnohohlavé monstrum je jeden velký super-organismus, který svým frenetickým pohybem dává do pohybu neviditelná soukolí všeobjímajícího systému.”

–úryvek ze scénáře Anatomie Pavouka

Proces tvorby lze shrnout do několika základních bodů:

  • literární část (námět, synopse, storyboard),
  • výtvarné návrhy a technické kresby,
  • výroba kulis, loutek a rekvizit,
  • příprava a svícení scény,
  • animace.

Časově nejnáročnější fází byla výroba kulis, přičemž prakticky pro každý záběr bylo třeba zhotovit jiné prostředí. Při jejich výrobě je klíčová znalost celého množství materiálů, lepidel, barev a jejich vlastností. Pracovalo se převážně s materiály používanými v reklamním průmyslu, jedná se především o PVC desky (forex) nebo lehčené desky (KAPA), které jsou díky svým vlastnostem ideální k výrobě architektonických modelů.

vojtechkiss-ap-technologie-01

Ukázka použití různých druhů deskových materiálů.

Postavy a skulptury jsou vytvořeny z hlíny, keramické modelovací hmoty a sádry.

vojtechkiss-ap-technologie-02

Hlinění lidé

Velký důraz byl kladen na svícení scény a celkový emotivní výraz, který světlo ve scéně dotváří. Ve Zlínských ateliérech, kde film začal vznikat, bylo k dispozici zázemí poskytující profesionální filmařská světla (Kino Flo, Dedolight aj.) V pozdější fázi tvorby, kdy se práce přesunula do amatérského prostředí, bylo třeba docílit podobných světelných efektů a neporušit estetickou kontinuitu, avšak s neprofesionálním vybavením. Pro své skvělé vlastnosti, možnosti modulace světla a regulaci svítivosti se nakonec ukázalo být nejlepším řešením použití LED diod.

Příklad použití LED diod:

vojtechkiss-ap-technologie-03

Amatérská imitace vlastností světelného zařízení Dedolight: Pásky s diodami jsou umístěny vedle sebe na kruhovém podstavci,

vojtechkiss-ap-technologie-04

který je posléze vložen do tubusu. Posouváním podstavce s diodami uvnitř tubusu je možné měnit velikost světelného kuželu z něj vycházejícího.

K animaci hlavní postavy sloužila loutka s kovovým kloubovým systémem.

vojtechkiss-ap-technologie-05

Animovalo se na počet 24 políček za vteřinu digitálním fotoaparátem (Canon EOS 500D). Jízdy a švenkování vznikaly z části za pomocí tradičních mechanismů k tomu určených (kolejnicová jízda, kliková hlava) a z části za použití nejrůznějších mechanických systémů pro tyto účely vlastnoručně zhotovených.

vojtechkiss-ap-technologie-06

Na tomto snímku vidíme fotoaprát připevněný k posuvníku. Posuvník je umístěn na dráze, která se svažuje do mírného radiusu (ten během jízdy přirozeně mění sklon fotoaprátu). Můžetesi povšimnout kovového drátu, jenž je připevněn k posuvníku a je od něj natažen k otáčivé ose, která je vidět na následující fotografii.

vojtechkiss-ap-technologie-07

Na obrázku vidíme dráty dva – jeden vede od posuvníku s fotoaparátem, ten druhý je připevněn ke světlu, které je umístěno nad scénou na skleněné desce a má se v záběru dynamicky proměňovat, čehož je docíleno právě posunováním světla po skleněné desce. Protože světlo musí urazit jinou vzdálenost než fotoaparát, je osa na kterou se oba drátky navíjejí, ještě zpřevodována.

vojtechkiss-ap-technologie-08-anim

Zde můžeme vidět za pomoci rozboru digitální tužkou celý mechanismus v praxi…. Pokud výše uvedený popis celého mechanismu není srozumitelný, odpusťte a smiřte se s vědomím, že je to zkrátka poněkud komplikované…

Ve filmu se objevuje několik variant klasické animace , např. poloplast či pixilace (skutečná ruka animátora). Kromě loutky se v různých podobách animovala voda, ať už imitace vody či voda skutečná, imitace kouře, animovalo se naráz cca 100 postaviček úředníků či například skutečné maso. Jedna z částí filmu vznikla kombinací animačních technologií – napřed se namalovaly akvarely jednotlivých fází pohybujících se mraků, které se poté projektorem promítaly na pozadí za scénu. To celé se potom ještě snímalo fotoaparátem. Byl tak vytvořen efekt dynamické oblohy bez použití green screenu běžně používaného v takovýchto případech. V rámci několika záběrů byla celá scéna ponořena pod vodu v akváriu, což vytváří efekt atmosférického světla a snového prostoru.

Poslední záběr (č.71) byl dotočen ve čtvrtek 31. července 2014 a neexistuje jediná fotografie zachycující jeho realizaci…

Na filmu nyní pracují v rámci postprodukce: Marek Mrkvička (hudba), Adam levý (zvuk, sound design), Pavel Jesetický a Patrik Velek (digitální postprodukce), Matěj Beran (střih), Pavla Kubečková a Tomáš Hrubý (produkce) a Vojtěch Kiss (předstírá, že to celé řídí)

Odhadovaná délka filmu je cca 29 min.

Děkuju všem, kteří filmu ochotně pomáhají, díky za přízeň a zůstaňte naladěni!!!

Vojtěch

vojtechkiss-anatomiepavouka-zprava-img-1

V ateliéru Karla Zemana ve Zlíně

Vojtěch Kiss studium ve Zlíně nedokončil, protože neměl dostatek creditů, neboť se postupem času přestal věnovat ztrácení času na přednáškách a raději společně s Davidem Izajem trávili většinu své školní existence v romantických útrobách Ateliéru Karla Zemana, kde společně tvořili. Avšak ani zdaleka zde projekt nestihli dokončit a tak se od poloviny roku 2010 práce na filmu přesunula do vesnice Libotenice na Litoměřicku, kde na projektu pracoval již jen Vojtěch Kiss a to ve značně undergroundových podmínkách ve stodole za podpory rodičů, kamarádů a známých.

vojtechkiss-anatomiepavouka-zprava-img-2

Stodola s ateliérem v Libotenicích

Celý proces probíhal v několika etapách. Po vypracování literárních podkladů a storyboardu se nejdříve připravily výtvarné návrhy a technické rozkreslení podoby těch nejsložitějších scén.

vojtechkiss-anatomiepavouka-zprava-img-3

Koncepce podoby scény, záběr č. 22 (jízda tramvají)

Poté následovala výroba kulis, která probíhala přes zimu, aby se v létě mohlo natáčet. Film vznikal čtyři roky, takže proces – výroba kulis/natáčení – se zopakoval celkem čtyřikrát. Ne vždy vše vyšlo tak, jak mělo, a některé záběry byly natočeny již za velkého chladu v ateliéru.

S Vojtěchem spolupracovali na výrobě kulis, loutek a rekvizit také David Izaj a Norbert Abraham.

Jednou z technicky nejnáročnějších zkušeností byla stavba a natáčení záběru č. 22 s jedoucí tramvají. Během snímání této scény byl fotoaparát postupně posouván vždy po 2 milimetrech a během 10 natáčecích dnů urazil tímto způsobem cestu dlouhou 8 metrů. Záběr se podařilo nasnímat až napotřetí, neboť první pokus přerušil v první třetině jízdy velký mráz (-20°C), s výsledkem druhého pokusu nebyl v jistých detailech autor spokojen a až třetí pokus ukázal se být vydařený.

vojtechkiss-anatomiepavouka-zprava-img-4

Autor pohybuje s fotoaprátem umístěným na posuvníku po dvou milimetrech na povrchu vytvořeném z pásu linolea. Čeká jej urazit tímto způsobem ještě 7,5 metru. To však ještě netuší že za tři dny přijdou kruté mrazy, v nichž mu začne zlobit technika…

vojtechkiss-anatomiepavouka-zprava-img-5

Pohled na scénu z vlaštovčí perspektivy (vlaštovky jsou taktéž obyvateli tohoto prostoru). Na fotografii je patrná dráha, v rámci níž se pohyboval fotoaparát.

vojtechkiss-anatomiepavouka-zprava-img-6

A ještě panoramatický snímek na kulisu zezadu…

Samostatnou kapitolou byla výroba postaviček úředníků, kterých vzniklo bezmála 400. Tento divný komparz byl vytvářen sériově – z několika desítek forem se odlévaly sádrové výlitky figurek, každá se potom ručně upravila a natřela tak, aby každý z úředníků byl originál.

vojtechkiss-anatomiepavouka-zprava-img-7

Úředníci přichystaní k transportu

vojtechkiss-anatomiepavouka-zprava-img-8

Animování davové scény

Animace úředníků byla velmi zdlouhavá. V davové scéně se jich objeví i 100 najednou a všichni se pohybují. Jedno políčko filmu tedy znamenalo 100 drobných posunutí každé postavičky, přičemž každá se pohybuje svou specifickou rychlostí a stylem. To znamená, že jedna vteřina filmu je pro animátora 2400 drobných poposunutí. Občas se přihodila nehoda a animátor postavičku shodil a nastal tak dominový efekt… Při takové práci vznikalo za jeden natáčecí den přibližně tři vteřiny filmu.

Poté, co byla náročná práce s úředníky dokončena, byla pro ně vyrobena speciální bedna s tribunou, ke které jsou všichni napevno připevněni. Tvoří tak trojrozměrnou společnou fotografii a mohou cestovat společně s filmem na projekce pro pobavení diváků…

vojtechkiss-anatomiepavouka-zprava-img-9

Už se na Vás těšíme!!!

Nyní se film nachází ve stadiu postprodukce, na jejíž realizace byl přidělen grant od Státního fondu na podporu a rozvoj České kinematografie a v následujících dvou měsících bude film opatřen finálním střihem, zvukem a digitálně vyretušován. Předpokládaná premiéra by se měla uskutečnit na konci září, ale do té doby je to ještě hodně práce, tak držte palce!!!

AHOJ!
Velice se Vám Všem Vomlouvám. Na Lubošovu smrt si trošičku počkáte. Mám teď strašně práce s Anatomií Pavouka. Ale je to dobrý: dokončuju poslední záběr. Musím to stihnout než přijdou mrazy. Natáčím totiž ve stodole… Mějte se!

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10
[:]