vojtechkiss-anatomiepavouka-zprava-img-1

V ateliéru Karla Zemana ve Zlíně

Vojtěch Kiss studium ve Zlíně nedokončil, protože neměl dostatek creditů, neboť se postupem času přestal věnovat ztrácení času na přednáškách a raději společně s Davidem Izajem trávili většinu své školní existence v romantických útrobách Ateliéru Karla Zemana, kde společně tvořili. Avšak ani zdaleka zde projekt nestihli dokončit a tak se od poloviny roku 2010 práce na filmu přesunula do vesnice Libotenice na Litoměřicku, kde na projektu pracoval již jen Vojtěch Kiss a to ve značně undergroundových podmínkách ve stodole za podpory rodičů, kamarádů a známých.

vojtechkiss-anatomiepavouka-zprava-img-2

Stodola s ateliérem v Libotenicích

Celý proces probíhal v několika etapách. Po vypracování literárních podkladů a storyboardu se nejdříve připravily výtvarné návrhy a technické rozkreslení podoby těch nejsložitějších scén.

vojtechkiss-anatomiepavouka-zprava-img-3

Koncepce podoby scény, záběr č. 22 (jízda tramvají)

Poté následovala výroba kulis, která probíhala přes zimu, aby se v létě mohlo natáčet. Film vznikal čtyři roky, takže proces – výroba kulis/natáčení – se zopakoval celkem čtyřikrát. Ne vždy vše vyšlo tak, jak mělo, a některé záběry byly natočeny již za velkého chladu v ateliéru.

S Vojtěchem spolupracovali na výrobě kulis, loutek a rekvizit také David Izaj a Norbert Abraham.

Jednou z technicky nejnáročnějších zkušeností byla stavba a natáčení záběru č. 22 s jedoucí tramvají. Během snímání této scény byl fotoaparát postupně posouván vždy po 2 milimetrech a během 10 natáčecích dnů urazil tímto způsobem cestu dlouhou 8 metrů. Záběr se podařilo nasnímat až napotřetí, neboť první pokus přerušil v první třetině jízdy velký mráz (-20°C), s výsledkem druhého pokusu nebyl v jistých detailech autor spokojen a až třetí pokus ukázal se být vydařený.

vojtechkiss-anatomiepavouka-zprava-img-4

Autor pohybuje s fotoaprátem umístěným na posuvníku po dvou milimetrech na povrchu vytvořeném z pásu linolea. Čeká jej urazit tímto způsobem ještě 7,5 metru. To však ještě netuší že za tři dny přijdou kruté mrazy, v nichž mu začne zlobit technika…

vojtechkiss-anatomiepavouka-zprava-img-5

Pohled na scénu z vlaštovčí perspektivy (vlaštovky jsou taktéž obyvateli tohoto prostoru). Na fotografii je patrná dráha, v rámci níž se pohyboval fotoaparát.

vojtechkiss-anatomiepavouka-zprava-img-6

A ještě panoramatický snímek na kulisu zezadu…

Samostatnou kapitolou byla výroba postaviček úředníků, kterých vzniklo bezmála 400. Tento divný komparz byl vytvářen sériově – z několika desítek forem se odlévaly sádrové výlitky figurek, každá se potom ručně upravila a natřela tak, aby každý z úředníků byl originál.

vojtechkiss-anatomiepavouka-zprava-img-7

Úředníci přichystaní k transportu

vojtechkiss-anatomiepavouka-zprava-img-8

Animování davové scény

Animace úředníků byla velmi zdlouhavá. V davové scéně se jich objeví i 100 najednou a všichni se pohybují. Jedno políčko filmu tedy znamenalo 100 drobných posunutí každé postavičky, přičemž každá se pohybuje svou specifickou rychlostí a stylem. To znamená, že jedna vteřina filmu je pro animátora 2400 drobných poposunutí. Občas se přihodila nehoda a animátor postavičku shodil a nastal tak dominový efekt… Při takové práci vznikalo za jeden natáčecí den přibližně tři vteřiny filmu.

Poté, co byla náročná práce s úředníky dokončena, byla pro ně vyrobena speciální bedna s tribunou, ke které jsou všichni napevno připevněni. Tvoří tak trojrozměrnou společnou fotografii a mohou cestovat společně s filmem na projekce pro pobavení diváků…

vojtechkiss-anatomiepavouka-zprava-img-9

Už se na Vás těšíme!!!

Nyní se film nachází ve stadiu postprodukce, na jejíž realizace byl přidělen grant od Státního fondu na podporu a rozvoj České kinematografie a v následujících dvou měsících bude film opatřen finálním střihem, zvukem a digitálně vyretušován. Předpokládaná premiéra by se měla uskutečnit na konci září, ale do té doby je to ještě hodně práce, tak držte palce!!!