Velký důraz byl kladen na svícení scény a celkový emotivní výraz, který světlo ve scéně dotváří. Ve Zlínských ateliérech, kde film začal vznikat, bylo k dispozici zázemí poskytující profesionální filmařská světla (Kino Flo, Dedolight aj.) V pozdější fázi tvorby, kdy se práce přesunula do amatérského prostředí, bylo třeba docílit podobných světelných efektů a neporušit estetickou kontinuitu, avšak s neprofesionálním vybavením. Pro své skvělé vlastnosti, možnosti modulace světla a regulaci svítivosti se nakonec ukázalo být nejlepším řešením použití LED diod.

K animaci hlavní postavy sloužila loutka s kovovým kloubovým systémem. Animovalo se na počet 24 políček za vteřinu digitálním fotoaparátem (Canon EOS 500D). Jízdy a švenkování vznikaly z části za pomocí tradičních mechanismů k tomu určených (kolejnicová jízda, kliková hlava) a z části za použití nejrůznějších mechanických systémů pro tyto účely vlastnoručně zhotovených. Ve filmu se objevuje několik variant klasické animace, např. poloplast či pixilace (skutečná ruka animátora). Kromě loutky se v různých podobách animovala voda, ať už imitace vody či voda skutečná, imitace kouře, animovalo se naráz cca 100 postaviček úředníků či například skutečné maso. Závěrečná část filmu vznikla kombinací animačních technologií.