Honza Oračko je chlapík, který od pěti let vyrůstal bez rodičů – postupně v několika různých dětských domovech. V šesti letech mu byla nasazena antidepresiva, trpěl nespavostí a měl problémy se soustředěním. Měl větší potřebu individuální péče, což mu výchovné ústavy nebyly vždy během jeho dětství a dospívání schopné poskytnout.

Jeho příběh zaznamenali Máša Bořkovcová, Markéta Hajská a Vojtěch Mašek ze sdružení Ašta Šmé, které se zabývá tvorbou biografických dokumentárních komiksů – možná znáte jejich trilogii O přibjehi. S Honzou nahráli několik hodin rozhovorů, ve kterých Honza poměrně podrobně vyprávěl své vzpomínky. V té fázi mě k projektu přizval Vojtěch jako výtvarníka a všichni společně jsme Honzovo vyprávění začali převádět do komiksové řeči (o postupu naší práce napíšu v dalším díle W.I.P.).

Zamýšlená komiksová kniha o Honzovi bude součástí trilogie – spolu s osudy dalších 2 lidí, kteří z různých důvodů nevyrůstali se svými rodiči ale v ústavu. Kreslí je Lela Geislerová a Fany Loubat. Všechny komiksy jsou ve fázi dokončování kresby a textových korektur a doufáme, že se nám je podaří vydat letos na podzim. Tak se kdyžtak těšte.